Otočila jsem se, zase se na mě koukal. Seděli jsme vedle sebe sami v poslední řadě v malém divadle a sledovali druhé ze tří dějství nepochopitelné hry. Ten kluk byl snad nejtuctovější ze všech. Mohl být stejně starý jako já a pořád se na mě díval. Zvedla jsem na něj obočí, usmál se. Usmála jsem se taky, ani nevím proč. Pak se ke mně naklonil a pošeptal mi, že kdyby mi řekl, co si právě představoval, asi bych si odsedla. Zadívala jsem se zpátky na jeviště s trochu otráveným výrazem. Bočním pohledem jsem sledovala výraz, který říkal, že si to říkal. Tak jsem se nadechla a položila mu dlaň na ste...

Zobrazit více...