Stála jsem na výpadovce a poprvé v životě jsem stopovala. Nebylo to plánované, ale předmaturirní večírek se prodloužil a mně ujel poslední autobus. To mám ale štěstí tetelila jsem se, když se objevilo auto a na mé zamávání kousek ode mne zastavilo. Chlápek kolem 30 let mi na mou prosbu o svezení odpověděl, že pokud mi nebude vadit, že se cestou zastaví na chatě, kde zapomněl nějaké dokumenty, které nutně potřebuje, zaveze mne potom až do mnou uvedené vesničky.

Usadila jsem se, přijala nabídnutou cigaretu, poslouchala hudbu linoucí se z rádia i vyprávění mého zachránce, kterého j...

Zobrazit více...